Zpravodajství nesleduje 37 procent Čechů

Zpravodajství nesleduje 37 procent Čechů a Češek a přibývá jich. Před čtyřmi lety nesledovalo vůbec žádné zprávy 31 procent lidí. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) uskutečnila agentura Median mezi lidmi ve věku od 15 do 79 let. Zájemců o seriózní zpravodajství zůstává přibližně pětina.

Další dvě pětiny lidí mají o zpravodajství zájem, ale dávají přednost méně náročnému zpracování, ať už v podání bulvárních médií, nebo zpravodajství komerčních televizí.

Největší část lidí, kteří zprávy ignorují, jsou mladí lidé do 40 let. Jde o tři skupiny lidí. První organizátoři průzkumu nazvali mladými a zcela apatickými fatalisty. Tvoří ji 16,5 procenta populace, silně zastoupeni jsou lidé od 15 do 40 let. Jde o lidi ze středně velkých měst s nízkými příjmy. Jsou průměrnými diváky komerčních televizí, rádia poslouchají málo, deníky téměř nesledují. Internet sledují průměrně a není pro ně hlavním zdrojem informací. Zajímá je sport, bulvár a nákupy na internetu. Nadprůměrně často publikují komentáře na internetu.

Druhou skupinou, která zpravodajství nesleduje, jsou starší a masmédiím nedůvěřující lidé. Převažuje u nich pesimistický pohled. Tvoří ji 12 procent populace, jde o lidi mezi 40 až 70 lety s mírnou převahou žen. Čtvrtina z nich žije v malých obcích. Noviny, časopisy, rádio, televize ani internet pro ně nejsou hlavním zdrojem informací. Rádio poslouchají mnoho hodin denně, ale spíše jako kulisu. Internet používá 96 procent lidí z této skupiny, zpravodajské servery ale sledují podprůměrně.

Do třetí skupiny lidí, kteří zprávy nesledují, patří nejmladší a politicky neangažovaní občané. Tvoří devět procent populace. Je jim do 30 let, jsou svobodní a mají nadprůměrné příjmy. Jde o silné uživatele internetu, hojně se vyskytují i na sociálních sítích. Internet je pro ně hlavním zdrojem informací, zároveň ale zpravodajské weby čtou minimálně. Navštěvují zejména weby a aplikace usnadňující nákup a prodej zboží, weby spojené s cestováním, jídlem, krásou a zábavou.

Zbývajících 63 procent populace zprávy alespoň občas sleduje. Dvanáct procent tvoří křížovkáři, kulináři a milovníci televizních programů. Bez televize si nedokážou představit život, rádi poslouchají rádio, deníky jsou pro ně důležitým zdrojem informací. Další skupinou se 17 procenty je mainstreamový spokojený on-line rodič, z tradičních médií sledují nadprůměrně rádio a televizi. Informace získávají hlavně na internetu, internet v mobilu je pro ně nepostradatelný. Jsou také častými uživateli sociálních sítí. Přes 13 procent připadá na čtenáře bulváru a konzumenty televize.

Zbylých 19 procent populace průzkum řadí k meritokracii, vzdělané střední třídě s dobrou životní úrovní. Jde o lidi od 40 do 60 let s vysokoškolským vzděláním nebo maturitou. Sledují širokou škálu zpravodajských médií. Hlavním zdrojem informací jsou pro ně deníky a internet, celostátní rádia poslouchají kvůli zprávám, televizi sledují podprůměrně.

Autor: ČTK